26.-27. července proběhlo na stadionu Pod Palackého vrchem v Brně MČR mužů a žen, které z pověření Českého atletického svazu uspořádal domácí atletický oddíl AC Moravská Slavia Brno.

Na Mistráku jak Brno 2019 si nejlépe počínali Roman Budil (ATPIS) na 5000 m a David Tupý (BECHY) ve vrhu koulí. Oba jihočeští atleti vybojovali bronzové medaile. Roman se v den závodu cítil velmi dobře, což potvrdil při svém běhu, když přibližně kilometr před cílem držel taktickou 5. pozici a cítil, že bude moci ještě přidávat. To potvrdil a začal zrychlovat své tempo, doběhl 4. závodníka a asi 300 m před cílem i třetího. Zkoušel doběhnout i druhého J. Homoláče, ale to se mu již nezadařilo, a tak protnul cílovou čáru na třetím místě v novém osobním rekordu 14:33,76.

Junior, David Tupý, se dokázal prosadit mezi muži v novém osobním rekordu 17,34 m, za který mu byla na krk pověšena bronzová medaile. Je třeba říci, že junioři vrhají 6 kg koulí a na MČR mužů tak vrhal 7,26 kg, a i tak si počínal fantasticky.

Bramborovou pozici obsadil Jiří Polák (SOKCB) ve finále 200 m s časem 21.46. Páté místo obsadila Jiřího oddílová kolegyně, Lenka Pardamcová, která si zaběhla své sezónní maximum na 3000 m překážek za 11:27,62. Na šestém místě skončila Linda Průšová (TABOR) v trojskoku s výkonem 11,66 m. Sedmá místa patří Jakubu Škrdletovi (TABOR), Adéle Záhorové (TABOR) a Petru Píchovi (SOKCB). Jakub si v rozběhu na 800 m zaběhl nový osobní rekord 1:53,0, který mu pomohl k postupu do finále, kde zaběhl 1:53,93, za což mu patří celkové sedmé místo. Loňská vítězka, Adéla, bojovala s přešlapy, ale třetím pokusem si zajistila finálovou účast, kde bohužel přidala další tři přešlapy a její soupeřky ji tak posunuly na 7. pozici. Adéla má stále problémy s jejími kotníky, které měla v zimě zraněné. Doufáme, že se jí brzy uzdraví a bude moci dále na plno skákat. Petr zapsal na první pokus 193 i 198 cm, ale 203 se mu už nepodařilo přeskočit. Společně s dalšími 2 závodníky tak skončil na 7. místě. Václav Toman (TABOR) nastoupil do soutěže hodu kladivem, kde předvedl 47,33, což na finálovou účast nestačilo a skončil tak na 11. místě. Junior, Matouš Boudný, doběhl hladkých 100 m na 21. místě v čase 11,22 s.

Vyjádření vybraných atletů k MČR
Roman Budil: 

Již před závodem jsem se cítil velmi dobře , při rozklusání a rovinkách jsem měl nohy lehké a bylo zřejmé, že forma přišla v ten správný čas. Po startu jsme vyběhli tempem, které mi bylo sympatické a věděl jsem, že pokud vydržím první dva kilometry v první skupině takřka u čela závodu, tak bych měl být schopen toto tempo zvedat. Metu dvou kilometrů jsme probíhali v čase 5:57 min. a začalo se zvedat tempo, pole se trhalo a vznikaly rozestupy. Běžel jsem v přední skupině, kterou jsem musel asi čtyřikrát doběhnout. Metu tří kilometru jsme probíhali v čase 8:51 a stále se tempo zvedalo. V závodě mě podporovali táta/trenér s mým bratrem Jakubem a dokonce jako překvapení přijeli Ondřej Kohout, z atletického oddílu Chyšky, s kamarádem Tomášem Zavadilem který vše fotil. Zbýval nám poslední kilometr a první trojice začala více zvedat tempo a já jsem běžel na páté pozici za hodonínským Davidem Kákonou. 800m do cíle jsem šel před Davida a těšil jsem se na poslední kolo. Když zazvonil zvon do posledního kola, začal jsem finišovat a doběhl jsem třetího závodníka Dominika Sádla na metě 300m před cílem. Na posledních 100 metrech jsem ještě zkoušel doběhnout Jiřího Homoláče který běžel na druhém místě. Nakonec jsem se Jirkovi přiblížil na 1,4 vteřiny. Poslední kolo jsem zvládl za 59,75s, čímž jsem si přilepšil k celkovému času a osobnímu rekordu, který jsem vylepšil o 20 vteřin. Musím říct, že radost jsem měl i z toho, že jsem po dvou kilometrech měl poslední tří kilometry za 8:36,7 min. Děkuji rodině a příbuzným za podporu a zázemí, především trenérovi za perfektní tréninky, které mě stále posouvají dál a za trpělivost a snahu, kterou má. I když jsme neměli štěstí na MČR do 22 let v Praze, kde jsem musel vzdát kvůli lýtku, ve kterém mě píchlo a musel jsem tři týdny stát. Trenér mi dokázal za krátkou dobu připravit skvělou formu, za to mu patří velký respekt! 

Adéla Záhorová:

MČR nedopadlo úplně podle mých představ. Bohužel jsem měla problém trefit se na prkno. Třetí pokus jsem si musela hodně ohlídat, abych založila. To se povedlo, ikdyž s velkým nedošlapem. Poté už jsem nezapsala žádný platný pokus. Samozřejmě mě to mrzí, ale i takové závody někdy jsou. Stále mám celkem velké problémy s kotníkama, které jsem měla v zimě zraněné a to, že jsem vůbec schopná s tím skákat, je pro mě takový malý zázrak.

Foto: Tomáš Zavadil, vlevo Jiří Homoláč, uprostřed otec a trenér Roman Budil st., vpravo Roman Budil

Spoluautor: Mgr. Josef Fuka